Říkají tomu syndrom iluzorní nadřazenosti nebo účinek Dunninga Krugera, typický pro ty, kteří, přestože jsou naprosto nekompetentní, se domnívají, že jsou nadřazeni všem tím, že přeceňují svou inteligenci a znalosti. Už jsme o tom mluvili, ale teď chceme jít do typických příznaků , rozpoznat je, uvědomit si je a případně se od nich držet dál.
Dunning-Krugerův efekt a paradox nevědomosti: proč kdo méně ví, tím více věří, že ví?
První příznak: přeceňovat svůj výkon . Ti, kteří trpí iluzorní nadřazeností, mají sklon věřit, že jsou připraveni a zruční i v oblastech, které neznají nejméně.
Současně, a přijdeme k druhému příznaku, má sklon podceňovat ostatní lidi a věří jim, že jsou podřadní a obecně méně připravení nebo kompetentní, aniž by se obtěžovali kontrolovat. Odtud plyne pocit všeobecného opovržení lidmi.
Třetím příznakem je samozřejmě arogance , což je povýšený a arogantní přístup kvůli této bezpodmínečné, ale iluzorní sebevědomí. Osoba, která trpí touto poruchou, si neuvědomuje svá vlastní omezení, netuší, jaké jsou jeho chyby a slabosti.
Čtvrtým příznakem je neschopnost naslouchat ostatním, kteří nejsou považováni za členy na své úrovni a ani si nezaslouží pozornost.
Nemluvě o tom, že tento typ člověka má tendenci se málo učit, protože považuje za samozřejmé, že už ví všechno, pátý příznak! Velmi zákeřný rys, který riskuje zhoršení situace … a skutečnou nekompetentnost.
Šestým příznakem je tendence vnucovat něčí nápady . Osoba, která se cítí nadřazená, nevyjadřuje názory, není schopna vést konstruktivní dialog, protože má tendenci zastávat své vlastní „názory“ jako absolutní pravdy.
Sedmým příznakem je přehnaná úroveň sebevědomí , která však skrývá obrovskou křehkost.
ZDROJ: Nekvalifikovaný a nevědomý: Jak potíže s rozpoznáním vlastní nekompetence vedou k nafouknutému sebehodnocení / Journal of Personality and Social Psychology
Mohlo by vás také zajímat:
- Dunning-Krugerův efekt a paradox nevědomosti: proč kdo méně ví, tím více věří, že ví?
- 20 duševních poruch znázorněných na ilustraci
