Pokud chceme snížit náš dopad na životní prostředí, měli bychom zvážit zlepšení naší stravy . Výzkum zjistil, že zdravé jídlo není dobré pouze pro naše tělo, ale je zdravé i pro životní prostředí.
Tentokrát to byl tým vědců z univerzity v nizozemském Leidenu, který se zabýval takovým trnitým tématem a viděl výsledky jejich studie PNAS.
Určitě to není poprvé, co výzkum spojuje stravovací styl s emisemi skleníkových plynů, a proto přestává analyzovat dopad, který má naše jídlo na globální úroveň. Vzpomínáte si například na italský výzkum, který porovnával všežravou, vegetariánskou a veganskou stravu, aby pochopil, která je pro naši planetu nejudržitelnější?
Tým odborníků tentokrát dospěl k závěru, že produkce potravin, včetně plodin, chovu hospodářských zvířat, rybolovu a přepravy, kterou musí jídlo podstoupit, než se dostane na naše stoly, odpovídá za 20–30% celkové emise skleníkových plynů. Změna tohoto jídelníčku by však mohla tento trend zvrátit.
Studie zjistila, že pokud by se občané 28 zemí s vysokými příjmy, jako jsou USA, Německo a Japonsko, rozhodli dodržovat dietní doporučení jejich příslušných vlád, došlo by ke snížení skleníkových plynů spojených s výrobou potravin o 13 až 25. %.
„Alespoň v zemích s vysokými příjmy vede zdravější strava ke zdravějšímu životnímu prostředí,“ uvedl Paul Behrens, vědecký pracovník v oblasti životního prostředí na univerzitě v Leidenu.
K dosažení tohoto závěru analyzoval Behrens a jeho tým data z Exiobase, obrovské databáze představující celou světovou ekonomiku. S tímto nástrojem mohli sledovat nejen environmentální náklady na různé druhy potravin, které konzumujeme, ale také náklady na strojní zařízení podílející se na výrobě těchto potravin, skutečnou nákupní cenu supermarketů a nakonec ten, který je dostal k našim stolům.
Databáze také bere v úvahu, že některé země produkují potraviny efektivněji než jiné. Například pěstování rajčat v Anglii vyžaduje více energie než ve Španělsku, teplejší oblasti, která upřednostňuje produkci tohoto ovoce. Podobně má kravský steak krmen v Anglii menší dopad na životní prostředí než kráva krmená trávou v Austrálii.
Konkrétně jsme zkoumali tři způsoby, jak je naše strava ovlivněna na životní prostředí: emise skleníkových plynů, využívání půdy a eutrofizace, což je přidání živin do vodních zdrojů, které mohou vést k toxickým květům řas a nedostatek kyslíku ve vodě.
Studie rovněž shromáždila údaje o nejtypičtějších stravovacích návycích 39 zemí a také o stravovacích doporučeních vydaných vládami těchto zemí.
Výsledky získané porovnáním všech údajů nebyly ani zdaleka jednotné, ale široce se zjistilo, že bohatší země by snížily svůj dopad na životní prostředí, pokud by jejich občané dodržovali celostátně doporučenou stravu, což platí zejména v nakolik všechny vlády navrhují výrazné snížení množství spotřebovaného masa.
Naopak v chudých zemích, jako je Indie a Indonésie, by se jejich dopad na životní prostředí zvýšil, a to hlavně proto, že celostátně doporučené stravování vyžaduje více kalorií, než kolik obyvatel těchto zemí skutečně konzumuje.
O dopadu různých diet na životní prostředí by vás také mohlo zajímat:
- VEGANSKÁ DIETA JE DOBRÁ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: DOPAD 4,5 MÍNĚ NEŽ VŠESTRANNÁ DIETA
- S VEGETARIÁNSKOU NEBO VEGANSKOU STRAVOU JSOU EMISE CO2 POLOVIČNÉ
- 12 ZPŮSOBŮ SNÍŽENÍ EMISÍ V TABULCE
Závěrem však lze říci, že celkovým účinkem, pokud by různé země dodržovaly stravu doporučenou na národní úrovni, by byl pokles skleníkových plynů, eutrofizace a využívání půdy. Zbývá tedy jen dát nám všem co dělat!
Francesca Biagioli
