Byl konečně dešifrován kód Voynichova rukopisu z poloviny 15. století? Byl přejmenován na nejzáhadnější text na světě, ale profesor Gerard Cheshire je nyní připraven přísahat, že čelíme ilustrované encyklopedii vytvořené dominikánskými jeptiškami pro Marii Kastilskou, královnu Aragonskou.
Už jsme hovořili o rukopisu Voynich, ilustrovaném kodexu z 15. století, který definoval Robert Brumbaugh, profesor středověké filozofie na univerzitě v Yale, jako „nejzáhadnější knihu na světě“, který také předpokládal, že autorem byl humanista Poggio Područky.
Rukopis je skutečnou hádankou, která už roky zpochybňuje vědce, filozofy a další. V dnešní době se Gerard Cheshire z Britské univerzity v Bristolu vrací, aby o tomto textu hovořil ve svém veřejném výzkumu románských studií s tím, že se mu podařilo dešifrovat kód a mluví o románském jazyce, který je nyní nepoužíván.
"Systém psaní je zcela jedinečný a méně intuitivní než moderní systémy, což může vysvětlovat, proč se nestal kulturně všudypřítomným a nakonec zastaral." Na druhou stranu významná stopa jazyka přežila v moderní době, “uvádí se ve výzkumu.
Podle Cheshireho by byl rukopis kompendiem bylinných léčivých přípravků, terapeutických koupelí a astrologických údajů týkajících se záležitostí srdce, mysli a reprodukce, podle toho, jaké byly víry a použití tohoto období.
Připomínáme, že rukopis z let 1404 až 1438 koupil v roce 1912 Wilfrid Voynich, anglický obchodník s vzácnými knihami polského původu od jezuitské šlechtické koleje Villa Mondragone. V současné době je součástí Beinecke knihovny na Yale University (USA) a obsahuje ilustrace s rostlinami, nahými ženami, symboly zvěrokruhu a tajemnými předměty.
Rukopis byl poprvé představen v roce 1915 a od té doby se jej vědci z celého světa pokoušeli rozluštit. Uvnitř je mapa, která vypráví misi lodí vedenou královnou Marií, aby zachránila přeživší sopečné erupce poblíž ostrova Vulcano v roce 1444.
Ve svém dlouhém výzkumu je Cheshire přesvědčen, že se jedná o románský jazyk se známými symboly a latinskými slovy, ale jeho verze nepřesvědčuje každého, především Lisu Fagin Davis , ředitelku Medieval Academy of America, která vysvětluje:
Stejně jako většina interpretací Voynichova rukopisu je i tato verze ambiciózní: Cheshire začíná teoretizováním toho, co by konkrétní soubor znaků mohl znamenat, obvykle kvůli blízkosti slova k obrazu, který podle jeho názoru může interpretovat. Poté konzultuje co nejvíce středověkých slovníků románských jazyků, dokud nenajde slovo, které se zdá být vhodné pro jeho teorii. Později tvrdí, že jeho teorie je správná, protože našel slovo v románském jazyce, které dobře odpovídá jeho hypotéze.
Její překlady z toho, co je v podstatě nesourodé, sloučení několika jazyků, jsou spíše ambicí než skutečnými překlady, “píše vědec, který poté ruší hypotézu protorománského jazyka:
"Základní argument toho všeho, kterým je, že existuje něco jako 'protorománský jazyk' -, je zcela bez důkazů a v rozporu s paleolingvistikou." A konečně, jeho spojení konkrétních označení s určitými písmeny latinské abecedy je stejně bez důkazů. Jeho práce nebyla nikdy analyzována žádným z jeho dalších nezávislých a rovnocenných vědců “.
Co mohu říci, tajemství pokračuje.
Dominella Trunfio
